Nemoci
Jak poznat, že je papoušek nemocný?
To, že něco není v nepořádku, chovatel zvířete většinou pozná. U exotického ptactva, jako jsou papoušci, jsou příznaky nemocí následující:
Váš domácí mazlíček nepřijímá potravu, odmítá i oblíbené pochutiny.
Papoušek sedí načepýřený se zakloněnou hlavou a třese se.
Trus vašeho papouška je řídký průjmovitý bez bílé či zelené složky.
Ze zobáku, očí či nozder vašemu mazlíčkovi vytéká hlenovitý výtok.
Váš papoušek je poraněný na zobáku, křídlech nebo nohách.
Peří papouška má neobvyklý tvar a barvu, nebo si ho papoušek vytrhává.
Úrazy u papoušků jsou častéK úrazům vašeho mazlíčka může dojít nejen ve voliéře, ale také v bytě. Pokud vašeho papouška napadne predátor, ať už se jedná o kočku, dravce či kunu, dochází ke zraňování, kdy váš mazlíček bezhlavě létá a zraňuje se o dílce chovatelského zařízení, pletivo i sklo. Nejčastějším důsledkem takového chování jsou zlomeniny či vykloubeniny běháků nebo poranění křídel.Narušení imunitního systému – cirkovirózaJedná se o onemocnění zobáku a peří papoušků, které způsobuje poruchy opeření, změny rohoviny zobáku a snížení funkce imunitního systému. K přenosu nejčastěji dochází vdechnutím viru, který je od nakaženého jedince vylučován trusem či péřovým prachem, z matky na mládě a při krmení mláďat. Doba od nakažení po první projevy příznaků je různá, od tří týdnů po tři měsíce až několik let.Onemocnění a poruchy opeření papoušků – polyomavirózaTzv. francouzské pelichání postihuje nejčastěji andulky, ale virem se můžou nakazit také další druhy ptáků. Nejčastější projevy onemocnění jsou poruchy opeření, úhyny mláďat nebo poruchy srážlivosti krve. Virus se přenáší podobně jako u cirkovirózy vdechnutím či z matky na mládě. U andulek se příznaky objeví do několika dnů, u ostatních papoušků jsou to dva týdny. Účinná léčba bohužel neexistuje.Nemoc papoušků přenosná na člověka – chlamydiózaJedna z mála nemocí, kterou se můžou nakazit také chovatelé je chlamydióza. Pokud je váš papoušek v dobré kondici, je dost možné, že se nemoc obejde bez znatelných příznaků. K zdravotním problémům dochází až při oslabení organismu. Mezi nejčastější projevy patří deprese, hubnutí, odmítání stravy, čepýření se, výtoky z nozder či očí, problémy s dýcháním, snížením snůšky či úmrtností mláďat. K přenosu dochází vdechnutím, pozřením, z matky na mládě nebo při krmení mláďat.Nádorové onemocnění papoušků – lipomyJedná se o nezhoubné nádory, které se nejčastěji objevují u andulek, kakadu růžových nebo amazoňanů. U vašeho papouška na ně narazíte převážně na břiše či hrudníku. Problémy způsobují zejména při létání nebo šplhání. Rizikovým faktorem pro výskyt těchto nádorů u vašeho mazlíčka je obezita či příjem vysokokalorické potravy. Pokud vašeho papouška toto onemocnění postihne, je nutné změnit stravu.Nepodceňujte příznaky nemocí u papoušků!Ať už na vašem papouškovi pozorujete jakýkoliv problém, rozhodně nic nepodceňujte, a co nejdříve kontaktujte veterináře či specialistu na papoušky. Ten vám poradí, jak se o vašeho mazlíčka nejlépe postarat, jak mu přizpůsobit potravu a popřípadě jaké budete potřebovat léky.Nemoci papouškůZdravý pták má pohyby čilé, dobře létá, peří má uhlazené, oko jasné, často si čistí své peří i běháky, rád se i koupe ve vodě. Dostane-li do voliéry krmení nebo nějakou pochoutku, ihned zaletává ke krmítku, aby si prohlédl co mu bylo nabídnuto.
Naproti tomu nemocný jedinec často vysedává na jednom místě, peří má načechrané, pospává a je ke svému okolí netečný. Oko má většinou přimhouřené, přijímá málo potravy, více ji rozhazuje a vůbec nedbá o svou hygienu.
Nemocného jedince musíme od ostatních ptáků izolovat do nemocniční klece. Ta má mít vyšší teplotu (cca 30-35°C), k pití se dává odvar heřmánku nebo čaje a potrava je dietní. Krmiva s vysokým obsahem tuku (slunečnicová semena, semenec, niger, apod.) nepodáváme.
Lehčí onemocnění můžeme léčit sami, jiné, vážnější nemoci ve spolupráci s veterinárním lékařem. Ten obvykle určí diagnózu až po parazitologickém a bakteriologickém vyšetření trusu.
Nemocný pták má obvykle zvýšenou teplotu a průjmy, proto musí i hodně pít, jinak uhyne na dehydrataci. Ptákům, kteří mají prudké katary, dáváme pít odvar čaje lžící přímo do jícnu nebo injekční stříkačkou s nadstavcem přímo do volete.
Úrazy jsou časté nejen ve voliéře, ale i v bytě. Dospělí ptáci se zraňují při napadení predátorem (kočka, dravec, kuna, apod.). Létají bezhlavým letem a zraňují se o dílce chovatelského zařízení, pletivo i tabule skla. Mlád’ata pak po opuštění hnízdní budky. Jedná se zpravidla o zlomeniny a vykloubeniny běháků a zlomeniny křídel.
Zevní onemocnění se týká především opeření papoušků. Poruchy mohou být během přepeřování, po dobu hnízdění i v průběhu celého roku. Někteří papoušci si oškubávají peří na vlastním těle i svým partnerům, často tak čini i mládatům v hnízdě. Velice nepříjemné onemocnění je také tzv. francouzské pelichání, u něhož peři nedorůstá do normálniho stavu a vypadává. Léčeni takto postižených jedinců je zpravidla bezúspěšné, proto se doporučují vyřadit z chovu.
Onemocnění zažívacích orgánů vzniká zpravidla ze závadného krmení (zrniny jsou nečisté, zaplísněné, měkká krmiva zkažená, apod.), z cizích příměsí v krmivu (roztoči, ostré předměty), z náhlých změn v krmení (např. se podává hned poprvé značné množství nedozralé kukuřice nebo zeleného krmení), z celkového prochlazeni (náhlé poklesy teplot, průvan), z otrav (nevhodné nátěry, toxické krmení). Onemocněni mohou způsobit také parazité a infekce.
Onemocnění dýchacího aparátu probíhaji u papoušků v celém jeho rozsahu nebo samostatně v dutině nosní, průduškách nebo v plicich. Probíhaji akutně nebo chronicky. Příčinou mohou být faktory chemicko-fyzikální, infekční, parazitární nebo zapřičiněné plísněmi. U těchto onemocnění je obtížné určit diagnózu. Příznaky zánětu je tvorba zánětlivého sekretu a obtížné dýchání. Známá je aspergilóza – plísňové onemocněni dýchacích orgánů.
Chorobné stavy pohlavních orgánů mohou být různorodé. Do této problematiky patří například neplodnost ptáků, anomálie vajíček, nesnášivost (potíže při snůšce), výhřez kloaky apod.
Onemocnění pohybových orgánů jsou nemoci vnější, které si ve svých chovech ošetřuji a léčí chovatelé. Prevencí otlaků na končetinách jsou kulatá a čistá bidla, nadměrný růst drápů je nutné ošetřovat pravidelně. Při onemocnění dnou (porucha výměny látkové), některých pohmožděních i infekčních nemocech, je nutné vyhledat veterinárního lékaře.
Nemocí očí (záněty) způsobuji zpočátku slzení, později otoky a hnisavý výtok, který slepuje víčka. Příčinou bývá zranění, cizí těleso v oku, prochlazení, kouř nebo i poleptání (např. po dezinfekci).
Poruchy výměny látkové zapřičiňují otylost nebo chudokrevnost. Otylost vzniká nesprávnou výživou, předávkováním krmiv s vysokým obsahem tuků; chudokrevnost je důsledkem absolutniho nedostatku výživy a invazí parazitóz. Patří sem i rachitida (měknutí kostí, křivice) a avitaminózy.
Parazitózy rozlišujeme na vnější – ektoparazitózy a vnitřní – endoparazitózy. Vnější paraziti se přiživují na kůži, v kůži nebo v peří. Nejznámější jsou drobní roztoči – čmelící. Rychle se rozmnožují a živí se krví. Na ptácích parazitují v noci, ve dne se zdržují mimo hostitele. Svrab (vápenka) napadá nohy, ozobí, okolí zobáku i oči. Často se vyskytuje u andulek vlnkovaných. Z vnitřtních parazitóz je známá syngamóza (parazitující zejména v průdušnici), kokcidióza (parazitující ve sliznici střevní) a žaludeční a střevní červi, u papoušků známé – škrkavky, kapilárie, výjimečně i tasemnice.
Infekční nemoci patří mezi ty, které je nutné co nejdříve léčit ve spolupráci s veterinárním lékařem. U importovaných jedinců, pokud nejsou řádně karantenováni podle stanovených veterinárních předpisů, mohou onemocnět psittakózou nebo ornitózou, které jsou přenosné i na člověka. U větších papoušků se může objevit i tuberkulóza a někdy i salmonelóza, kterou roznášejí zpravidla infikovaní hlodavci.
U papoušků můžeme zaznamenat i další nemoci jako tumory, nádorovitá bujení, které mohou být benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné). Nádory jsou různé velikostí a vyskytují se u všech druhů papoušků. Benigní tumory lze úspěšně operovat.
